Poskytované služby
Sociální práce
Poskytování sociálních služeb v zařízeních SUZ je jednou ze základních služeb, které klientům poskytujeme. SUZ sice nespadá dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. do kategorie poskytovatelů sociálních služeb, přesto je prioritou SUZ poskytování co nejkvalitnějších služeb v souladu s etickými zásadami profesionálně vzdělaným a vyškoleným personálem.
Práci sociálních pracovníků s klienty je obtížné vymezit. Pracovníci nepracují s úzce ohraničenou skupinou (např. dle věku, sociální diagnózy, zdravotního stavu apod.). Naopak pracují s rozmanitými skupinami klientů: s nezletilými, s rodinami, se seniory, se zdravotně postiženými, s osobami se zvláštními potřebami, s osobami závislými na omamných a psychotropních látkách, s osobami, které byly v detenci, s osobami s psychiatrickou diagnózou atd. Velmi náročné je překonávání nejen jazykové bariéry (pracovníci umějí alespoň základní světové jazyky jako je ruština a angličtina; při pohovorech je možno využít tlumočníka), ale rovněž sociokulturních rozdílů.
Vzhledem k tomu, že SUZ provozuje 3 typy zařízení, liší se částečně způsob práce s klienty dle typu těchto zařízení, respektive dle typu klientely a způsobu jejich pobytu. Sociální služby jsou poskytovány v několika rovinách. Je to především rovina diagnostická, informační, zprostředkovatelská, poradenská; částečně sem patří i poskytnutí krizové intervence.
Cíle sociální práce ve všech zařízeních SUZ je možno shrnout do následujících třech oblastí s tím, že způsoby a rozsah naplňování těchto cílů se tedy liší dle typu zařízení:
1. Podpora schopnosti adaptace klienta na nároky a podmínky situace a prostředí.
2. Zprostředkování zdrojů a služeb.
3. Efektivní a humánní způsob podpory klienta a jeho rozvoj.
Psychologické a supervizní služby
Zajištění psychologických služeb pro klienty, a to především pro zranitelné osoby, má pozitivní dopad na pomoc v jejich nezvyklé životní situaci. Vytvoření systému komplexní a souvislé psychologické služby se promítá nejen do kvality života jedinců, ale také do soužití klientů v zařízeních. Vzhledem k obtížné životní situaci, ve které se někteří klienti mohou nacházet, má zajištění psychologické pomoci a podpory dopad na individuální prožívání situace klientem, může vést k jeho aktuálnímu zklidnění (krizová intervence) či k dlouhodobějším psychologickým efektům (poradenství, terapie).
Zároveň vedou diagnostické postupy a doporučení psychologa k rozšíření spolupráce mezi ním a sociálním pracovníkem a ke zkvalitnění poskytovaných sociálních služeb. Tyto efekty přispívají k tomu, že klient i do budoucna lépe zvládá svou nezvyklou životní situaci, k zlepšování vzájemného soužití klientů v zařízení a k případné eliminaci vzniku konfliktních či klienta ohrožujících situací.
Dalším způsobem zajištění poskytování kvalitních služeb klientům je péče o odbornou úroveň dovedností a schopností personálu. Supervize pracovníků v pomáhajících profesích náleží k základnímu nástroji proti syndromu vyhoření, přispívá ke zvládání obtížných situací při práci s klientem a jsou rovněž nástrojem dlouhodobého rozvoje dovedností pracovníků. Činnost pracovníků pod supervizí se pak i v budoucnu odráží při vlastní práci s klientem zkvalitněním pracovních postupů a má tak rovněž dopad na zvyšování kvality poskytované služby. Supervizní služby jsou v zařízeních SUZ poskytovány zaměstnancům v přímém kontaktu s klientem. Zajišťují tak profesní podporu a možnost růstu jak celému týmu v jednotlivých zařízeních, tak individuálním zaměstnancům.
Integrace
Správa uprchlických zařízení provozuje 4 integrační azylová střediska (dále IAS) určená k dočasnému ubytování osob, jimž byl Českou republikou udělen azyl (dále azylanti). Podmínkou poskytnutí ubytování v IAS je vstup do Státního integračního programu (dále SIP; odkaz na informace o SIPu na stránkách MV). Azylanti v IAS pobývají na základě smlouvy a mají povinnost pravidelně hradit stanovený poplatek za ubytování.
Ubytování se poskytuje maximálně na 18 měsíců. Tato doba je určena k tomu, aby azylant absolvoval kurz českého jazyka (poskytovaný azylantům bezplatně v rámci SIP), seznámil se s českým prostředím, zajistil si s pomocí SIP samostatné bydlení a hledal si zaměstnání.
Integraci azylantů ubytovaných v IAS pomáhá sociální poradenství a asistence poskytovaná zaměstnanci SUZ a pracovníky nevládních organizací, které se SUZ spolupracují.
Přesídlování
Přesídlování je jedním z nástrojů trvalého řešení neuspokojivé uprchlické situace ve světě. V praxi to znamená, že si země, která přesídluje, obvykle „přiveze“ uprchlíky, kteří museli opustit svou vlast (např. Barmu), ale přebývají v zemi, která pro ně není bezpečná (např. Malajsie). Česká republika je zatím „začátečníkem“ na poli přesídlování. Tradičními přesídlovacími zeměmi jsou např. Spojené státy, Kanada, Austrálie, Švédsko, Norsko nebo Velká Británie.
SUZ se podílí na realizaci přesídlovacího programu od roku 2005, kdy do ČR přicestovala skupina uzbeckých uprchlíků. V roce 2007 to byla skupina kubánských uprchlíků, následovalo přesídlení osmi barmských rodin ve dvou vlnách v letech 2008 a 2009, v roce 2010 přesídlení téměř 40 uprchlíků z Barmy a jedné kubánské rodiny.
Úkolem SUZ je zajistit pro přesídlence ubytování (ve standardně vybavených ubytovacích jednotkách s možností samostatného vaření – obvykle v některém integračním azylovém středisku SUZ) a zejména hned po příjezdu zajistit jejich další základní materiální potřeby (ošacení apod.).
Pro přesídlené osoby zajišťuje SUZ následně různé kurzy, které jim mají pomoci ke zdárné integraci do české společnosti – např. kurz českého jazyka, kurz reálií. Po celou dobu pobytu přesídlenců ve středisku je jim k dispozici sociální pracovník, je pro ně zajištěno tlumočení. Hlavním cílem práce sociálního pracovníka je připravit přesídlence na odchod ze střediska (cca po šesti měsících až roce) a zapojení se do běžného života.
Dobrovolné repatriace
Program dobrovolných návratů do země původu/bezpečné třetí země hrazených z rozpočtu státu jsou standardní součástí agendy Správy uprchlických zařízení MV ČR. Jedná se o program prováděný již od roku 1996, určený pro:
a) cizince, který nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany ve lhůtě podle § 10, na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu této lhůty,
b) žadatele o udělení mezinárodní ochrany na základě jeho písemné žádosti, nebo
c) cizince na základě jeho písemné žádosti podané po dobu běhu lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu, po dobu běhu lhůty k podání kasační stížnosti, v průběhu řízení o kasační stížnosti nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.
Při realizaci repatriace SUZ poskytuje žadatelům bezplatný nákup letenky/jízdenky do země původu, přímou asistenci při odjezdu a poradenství. V případě, že klientovi není možné zajistit letenku až do jím zvolené destinace, je mu vyplacen příspěvek na dopravu v cílové zemi.
Dále může SUZ poskytnout v případě zájmu ubytování po dobu vyřizování dobrovolného návratu a v případě potřeby další nezbytnou asistenci jako zajištění cestovního dokladu, zajištění odvozu na místo odjezdu z ČR nebo pomoc během případného přestupu v cizí zemi. Žadatel se navrací do země původu jako běžný turista a úřady v cílové zemi neznají důvod jeho pobytu v ČR, Jedná se tedy o dobrovolnou a důstojnou volbu. Program je přínosný pro obě strany – neúspěšnému žadateli o mezinárodní ochranu hrozí, že bude v České republice pobývat nelegálně. Tento pobyt by s sebou nesl rizika nejen pro cizince. Ročně tuto cestu volí cca 90-120 osob.
Zájmové aktivity
V areálech středisek jsou k účelnému trávení volného času k dispozici dětská centra, výtvarné, keramické, řezbářské, hudební a šicí dílny, čajovny, společenské místnosti, knihovny, místnost s internetem, promítací sály, vnitřní a venkovní hřiště, posilovny nebo tělocvičny. Skladba těchto příležitostí závisí na velkosti a typu střediska.
Klienti pobytových středisek mohou navštěvovat veřejná sportoviště jako jsou bazény, koupaliště, posilovny, zimní sportovní areály atp. Zúčastňují se – zejména děti – výletů, exkurzí, letních táborů, ozdravných pobytů, navštěvují divadelní představení apod. Pod odborným vedením se klienti jako vystupující a autoři zúčastňují vystoupení, soutěží, výstav a festivalů.
O aktivitách klientů a plánovaných akcích pro veřejnost pravidelně informujeme v aktualitách a v záložkách jednotlivých středisek.
Za kvalitní a rozmanitou nabídkou zájmových aktivit je úsilí mnoha lidí – zaměstnanců SUZ (zejména pedagogů volného času a vychovatelů) i následujících organizací: SOZE, Diecézní charita Brno, Diecézní charita Hradec Králové, Arcidiecézní charita Praha a Diakonie ČCE Praha. Jejich zaměstnancům a dobrovolníkům patří díky za výbornou spolupráci a nasazení.
Dětská centra
Dětská centra fungují v azylových zařízeních a střediscích jako volnočasová zařízení. V centrech jsou vychovatelé a dětem je zde k dispozici vybavení odpovídající jejich věku a potřebám. Vychovatelé směrují činnosti k všestrannému rozvoji dětí. Pro předškolní děti fungují dětská centra jako obdoba mateřské školky a pro školou povinné děti plní centra funkci družiny.
Dětská centra pořádají pro děti výlety, sportovní a vzdělávací akce a přispívají k jejich poznávání české společnosti.
Bezpečí klientů
SUZ jako provozovatel ubytovacích zařízení, ve kterých spolu žijí klienti rozmanitých národností a potřeb, klade důraz na zajištění potřeby bezpečí klientů (např. formou specifických ubytovacích zón). Při ubytování klientů vyžadujících zvýšenou péči (jedná se například o invalidní osoby, osamělé rodiče s nezletilými dětmi, osoby, které byly podrobeny mučení apod.) se snaží reflektovat jejich nároky na bydlení a specifika služeb v souladu se Směrnicí Rady 2003/9/EC.
Samostatné vaření
Tato individuální forma stravování je umožněna klientům pobytových středisek. Individuální vaření představuje možnost samostatně připravovat stravu pro sebe a svou rodinu v kuchyňkách vybavenými potřebnými kuchyňskými spotřebiči a dalším příslušenstvím. Za tímto účelem klienti dostávají příspěvek na stravu. Samostatné vaření přispívá k udržování a sdílení rodinných zvyků a vazeb klientů.